Bohužel u nás na sídlišti se všichni pejsci Ebi bojí, jsou buď staří a nebo jednoduše nemají na její hraní náladu. Tak jsme hledali někoho známého, kdo by měl pejska, až se nám povedlo najít vlčáka Areska :)
Nevěřili byste jak je Ebi drzá :D Ares byl na ní zpočátku opatrný, ale jakmile zjistil jaké je to číslo přestával jí šetřit :D Přikurtoval jí zuby k zemi aby se uklidnila a hned jakmile povolil a začal otáčet hlavu pryč, tak mu Ebi skočila po tváři a rafla ho, až sem se divila kolikrát zasebou jí to prošlo :D Doma na něj startovala zpod stolu, protože chudák Aresek už se tam nevešel, tak měla výhodu.
